ART WEEK 2022

1) David Hanvald (*1980, CZ)

10. 9. – 09. 10. 2022 | Otevřeno denně mimo pondělí 10:00 − 12:00, 13:00 − 17:00, čtvrtek 10:00 − 12:00, 13:00 − 18:00 | Malá výstavní síň, nám. Dr. E. Beneše 2/10, Liberec
V týdnu AWL vstup zdarma.

Čtverec není kruh!?
instalace, 2022

kurátor Martin Dostál

Liberecký rodák, reichenbergský patriot a doubský malíř David Hanvald patří ke klíčovým uměleckým osobnostem střední generace. Jeho výjimečností je práce s reinterpretacemi rozličných stavebních i stavebných předloh a stejně tak uměleckých děl modernistických vizuálních směrů, ať už plošných nebo prostorových. Stejně tak si ovšem David Hanvald dokáže pohrát s klasickou dětskou dřevěnou stavebnicí. Dokáže ale také transformovat filosoficko-estetické sentence, vizualizovat sémantické pojmy, a rozehrát gestickou šarádu textových obrazů. 

Pro letošní ročník AWL připravil spolu s kurátorem Martinem Dostálem konzistentní a prostorovou malířskou prezentaci na téma kruhu a čtverce. Jde o čtverácké zamyšlení nad kruhovou podstatou existence a současně se jedná o upozornění, že v přírodě se kruh ani čtverec nevyskytují. Bůh na ně zapomněl. 


Pencil, z cyklu Textové obrazy, 2022, akryl, sprej a tužka na plátně, 170 x 111 cm
instalace, 2022

2) Loretta Lau (*1985, HKG)

10. 9. 16:00 | Zahrada vzpomínek, Budyšínská 876, Staré Město, Liberec 
Vstup zdarma.

Garden of Memories
performance, 15 min, 2022

“Jakmile do zahrady vstoupíte, čas se změní a vy můžete navštívit zákoutí štěstí, oblouky smutku i fontány plné hněvu.”

Mezinárodně uznávaná umělkyně, aktivistka Wai Ting Loretta Lau se narodila v britském Hongkongu. Sedm let pracovala jako učitelka výtvarného umění a byla svědkem velkých změn, které nastaly po předání Hongkongu Číně po britské kolonizaci. Od roku 2018 žije v Praze jako politická performerka. Účastní se přehlídek současného umění napříč Evropou. Během posledních měsíců participovala například na festivalu Dada v portugalské Beje, v berlínské Galerii Saalbau, galerii současného umění Dox v rámci Pražského bienále a na mnoha dalších. Rytmickým pohybem a výrazem strhává diváka a vytváří meditativní zážitek. Vybízí k zamyšlení se nad uplynulými i současnými událostmi, které se dějí kolem nás. Vybízí k úvahám o podmínkách, které změnit můžeme, i k úvahám o životních cestách, které jsou pevně dané a nevyhnutelné. Performance se uskuteční v historicky památném místě, na základech bývalého městského hřbitova. Dnes je toto místo přeměněno na park. Nejen významná hrobka rodiny Liebiegů zde umístěná symbolicky odkazuje k dědictví doby minulé. Expresivní tanec Loretty Lau se dotkne právě kousku této historie a současně i našich vlastních životů. Performance vždy doprovází hudba, kterou připravuje dlouholetý kolega, zvukový umělec Barry Wan.


Foto: Jan Černý

3) Lada Semecká (*1973, CZ)

10. 9. – 16. 9. 2022 | Denně kromě pondělí 10:00 – 19:00 | Severočeské muzeum v Liberci| Masarykova 437/11, Liberec
Vstupné dobrovolné.

Doprovodný program:
Ve středu 14. 9. od 16 hodin se uskuteční komentovaná prohlídka výstavy s autorkou a od 17 hodin jedinečný koncert sochaře a zvukového designéra Martina Janíčka. Více informací na https://www.muzeumlb.cz/ 

Flow
instalace skleněných objektů, 2022


„Každým svým rozhodnutím něco ztrácíme a něco získáváme, abychom to zase ztratili…“
Na první pohled skrytá krátkodobá instalace Flow pojmenovaná po sérii stejnojmenných zavěšených objektů záměrně splývá s díly ve stálých expozicích Severočeského muzea. Je na divákovi, aby je objevil. Je to poprvé, kdy festival prezentuje skleněný materiál a ukazuje další rozměr, jaký sklo může mít – emocionální a narativní. Její zacházení s tímto křehkým materiálem je (v České republice) jedinečný. Ať již se jedná o volně stojící nebo závěsné objekty, lze je vnímat jako obrazy ve skle, zachycující harmonii přírody, její křehkost a rovnováhu. Jak tvrdí, krajina na ni nepůsobí tím, jak skutečně vypadá, ale tím, jaký vztah si k ní vytvoří. Je to krajina snová, stvořená ze vzpomínek. Kontemplativní přístup k tvorbě u Semecké posílilo mimo jiné prostředí Japonska, kde strávila několik let.
Technologickým postupem dokáže v hmotě skla zachytit prchavý okamžik, myšlenku i příběh a předává je dál, divákovi. Součástí výstavy je také hudební performance audiovizuálního umělce Martina Janíčka. Toho autorka přizvala ke hře na zvukové objekty.



Flow I, II, III, 2015
Foto: Michal Kozák

 

4) Lina Skorobogatchenko (*1995, RU)

10. 9. – 31. 12. | Průchod ZŠ ul. 5. května 64/49, Liberec 1
Vstup zdarma.

Liebiegové
nástěnná site-specific malba, 2022

S lehkostí a citlivostí vytváří absolventka ateliéru Grafický design I. Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem Lina Skorobogatchenko barevné, hravé ilustrace. Profesí grafička dokáže svým rukopisem rozpohybovat postavy i neživé objekty na obraze. Pro Dny evropského dědictví a festival Art Week Liberec připravuje téma spjaté s nejslavnější rodinou města Liberec – velkotovárníků Liebiegů.
Pro realizaci nástěnné malby kurátorky zvolily členitý průchod u Základní školy v Ulici 5. května, v těsné blízkosti tramvajových kolejí. Ačkoliv je malba schována uvnitř, díky výklenkům je možné obraz, respektive jeho části, sledovat i z projíždějící tramvaje. Místo je navíc v ulici směřující k Severočeskému muzeu a Oblastní galerii Liberec, institucím, jejichž sbírky byly vybudovány mimojiné na základě darů potomků Johanna Liebiega.
Autorka na ploše 20 metrů čtverečních zvolila téma života tohoto textilního barona. Ve dvou částech se kolemjdoucí setkají s nejznámějšími fragmenty jeho životního příběhu. První část malby představuje Liebiegovo mládí, seznamování s textilním materiálem a získávání zkušeností na zahraničních cestách. Druhá část připomíná založení továrny v Liberci  a jeho významné společenské aktivity v různých oblastech veřejného života. Jednoduchá barevnost, vycházející z původního podkladu, je v kontrastu s detailní, černou linií. Vnitřní stěna svým charakterem láká nenechavce někdy k až vulgárnímu vyjádření a to ve formě tagů či drobných obrazců. Příchod do budovy 1. stupně si zaslouží uctivější prostředí. Snahou této malé proměny průchodu v komorní galerii  však není pouze jeho kultivace. Podstatné je, že se, alespoň na nějaký čas, místo oživí připomínkou malého kousku liberecké historie.


Ilustrační foto, mural Ústí nad Labem, spolupráce Oleg Zářecký
Foto: Jiří Dvořák

5) Matouš Střelec (*2000, CZ)

10. 9. 2022 | 09:00 – 15:00 | Zauhlovačka | Rumburská, 463 11 Vratislavice nad Nisou
Vstup zdarma.

Doprovodný program:
Malá výstavní síň, nám. Dr. E. Beneše 2/10, Liberec
10. 9. 2022, 13:30
Pán s kufříkem
performance, 30 min

Obří hlava v místnosti svým pohledem škvaří postavy na hmotu
instalace, grafit, plátno, 2022

“Pro mě jsou ještěři postavy, které se objevují v komiksu. Jsou to splašení lidé, nosí nepadnoucí saka, jezdí starými auty, pořád kouří cigarety a mají u sebe revolver. Jsou roztěkaní, nedokážou udržet myšlenku a řeší byznys po telefonu.”

Matouš Střelec reprezentuje na AWL nejmladší generaci umělců. Autor studuje v Ateliéru grafiky 2 Vladimíra Kokolii na pražské Akademii výtvarných umění. Pro letošní přehlídku sučasného umění v Liberci připravil velkoformátové kresby, které jsou vystaveny ve vratislavické Zauhlovačce. V rámci slavnostního zahájení pak autor realizuje nenápadnou performanci, kdy oslovuje kolemjdoucí a představuje jim ze svého kufříku balík kreseb.


Foto: archiv autora

6) Roman Štětina (*1986, CZ)

10. 9. – 16. 9. 2022 | Oblastní galerie Liberec | Masarykova 723/14, Liberec
Vstup na výstavy dle ceníku OGL.

On a jeho Schwester
film, 2022

Je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého a patří mezi nejvýznamnější představitele současného videoartu. Ve svých instalacích ukazuje, jak smyslová zkušenost může zmást dojem z toho, co člověk skutečně vidí. Pokud pracuje se zvukem, vychází většinou z prostředí, kde vzniká (jako například rozhlasové studio). U filmu zase sleduje historii tohoto média, různé kuriozity a atypické zacházení, vynucené / dané situací. V Liberci představí úplně poprvé upravený snímek On a jeho sestra. Do populární veselohry z roku 1931 obsadili Karel Lamač a Martin Frič Anny Ondrákovou a hvězdu němých filmů a libereckého rodáka Vlastu Buriana. Muzikál o rozšafném listonošovi Jardovi Brabcovi byl natočen dvakrát. A to pravděpodobně čistě z komerčního důvodu, aby se dostal k širšímu publiku. Technologické omezení filmového průmyslu (neexistence dabingu) vyřešili jednoduše, natočili českou i německou verzi. Oba se natáčely současně a pod taktovkou stejných režisérů. Hlavní postavy také ztvárnila Ondráková s Burianem. Další obsazení se ovšem změnilo. Ředitele divadla Bernharda, milence Anny Brabcové, zahrál v české verzi Otto Rubík, v německé pak André Pilot. Štětina využívá právě tohoto momentu záměny postav. Srovnáním dvou verzí nabourává obsah a mění jeho význam. Sestříháním dochází v mileneckých scénách ke kuriózním situacím – Anny je zamilovaná do dvou mužů současně. Jazykovou hrou vytváří nový příběh a nutí diváka k zamyšlení se o roli zvuku ve filmu.


Foto: archiv autora